Božena

Holektiv Andrey Vykysalé, Evy Staré a Karolíny Křížkové je již zavedenou, jakkoli velmi mladou novocirkusovou skupinou dam, vzešlých z taneční konzervatoře Duncan Centre, které se během následného studia na AMU zamilovaly do nového cirkusu. Po posledním projektu Lov, který uvedly společně s Bratry v Tricku, nyní představily v alternativním prostoru La Fabrika další inscenaci pod názvem Božena, v níž opět rozehrávají nostalgicko-naivistickou a romantizující poetiku. Podtitul by mohl znít Sny o létání. Titulní postavou je první česká pilotka ze začátku dvacátého století Božena Gabriela Vítězslava-Viktorie Laglerová z pražských Vinohrad. Když jí nemoc překazila operní dráhu, začala se tato protofeministka, bojující za ženská práva, věnovat aviatice. Ústředním motivem inscenace je konstruování letadla a opakované pokusy o vzlétnutí; odtud je to na scéně samá kladka, samý tah, mechanické divadlo. Inscenace se vyznačuje lehce naivistickou, dobově zabarvenou poetikou, která mu sluší. Vejdou se do ní i papírové vlaštovky či plastová letadélka, která si „tři Boženy“ (je to role přenosná) vyměňují s publikem. Evokace obrazu Celníka Rousseaua Malířův ztracený ráj se spící dívkou v popředí, k níž z lesa v pozadí přicházíkouzelník hrající na dudy, završuje výtvarný design a spoluvytváří poetickou atmosféru počátku dvacátého století. Rousseau tento obraz okomentoval verši: Jadwiga ve snu plném krásy / usnula. Náhle jako vzlyk /zaslechla dudy, na něž hrá si / on dobře smýšlející kouzelník. / Zatímco luna planouc v kraji / zrcadlí zeleň na květech / divocí hadi naslouchají / kouzelným nápěvům dud těch. V tematickém prostoru snů o létání se mohou jistě šťastně uplatnit prostředky nového cirkusu. Všechna čísla jsou velmi přirozeně vkomponována do celkového obrazu příprav zanícené, umanuté, ač mnohokrát zklamávané pilotky k závěrečnému triumfálnímu vznesení. Ženskost akrobatek oblečených do khaki kombinéz mechaniků podtrhují drobné kostýmní detaily – třeba zářivě bílé úpravné límečky. Čistě holčičí „holektiv“ si musí vystačit bez chlapů, včetně zvedaček a dalších silových kousků. A tak opakovaně můžeme vidět pyramidy, kdy jedna z dívek nese na ramenou zbylé dvě (nebo alespoň jednu). Divák je vystavován zkoušce při nezvyklém pohledu na dívky v silové roli; bojíme se o ně, když jim na ramenou stojí dvě další akrobatky, a pochopitelně nejenom stojí. Nejobvyklejším „untermanem“ je Eva Stará; stejně silná jako ohebná a půvabná. Akrobatické kompozice, založené na balanci a síle, jsou vtipné a vyvolávají nejen obdiv, ale i úsměv. Přes všechny expertní a silové kousky je celé provedení nenucené a trochu poťouchlé. Publikum přijalo premiéru velmi příznivě.