MASS/ MASS.K

Dílo s názvem Mass souboru Holektiv, v němž exceluje Jindřiška Křivánková s Evou Starou, má na první pohled takové „trendy“ téma. V současném umění se totiž stalo evergreenem brát si na mušku soudobou společnost a její uvíznutí ve virtuální realitě. Svou roli v tom hrají sociální sítě, které postupně přešly z obsahu textového na obsah audiovizuální. Instagram a zejména Tik Tok, u něhož můžeme navíc pozorovat přechod z propracovanějšího obsahu na tak zvaný viral content, toho mohou být příkladem. (...) Křivánková i Stará si neberou servítky a pouští se do kritiky zhurta. Hlavní přísadou Mass je divadelní nadsázka, s níž nahlíží na věčnou krásu a fyzickou dokonalost. Eva Stará se promenáduje po pomyslném molu s výrazně namalovanými, dlouhými nehty a na extrémně vysokých podpatcích s vázanou červenou stuhou. Bez přestání si drží otupělý, neupřímný americký úsměv, ze stran ji osvětlují zářivková světla a zpoza nich voyersky přihlíží diváci z obou stran mola. Působí natolik přesvědčivě, jako kdyby chůze na vysoké platformě pro ni byla každodenní realitou. (...) Tato kritika však nic nemění na tom, že mě Křivánková se Starou donutily přemýšlet o té ohlušující vnitřní prázdnotě dnešního člověka i po konci představení. A to je vždy zárukou kvality.

Programově zajímavé bylo genderové rozvrstvení týmů i témat. Performance Mass autorského tandemu Eva Stará a Jindřiška Křivánková se sice dle názvu věnovala mase, davu, ze kterého vyčnívalo téma vnější krásy, ale hlouběji šla po cestě projevů neotřesitelného ega. Rámec galerii skvostných groteskních výjevů poskytlo přehlídkové molo. Téma sebeprezentace, módy a sociálního sdílení bylo komunikováno zejména tělesnými prostředky v útlém prostoru ohraničeném diváky ze tří stran. Eva Stará si je velmi dobře vědoma svých komediálních poloh a fyzické flexibility a do všech akcí se vrhala s obrovskou energií. Jednou z důležitých rovin se jevila práce s maskou, nikoliv ve smyslu stylizovaných výrazů obličeje a tvorby nových charakterů, ale ve smyslu překrytí tváře. Předváděné kostýmy, jež samy o sobě dopřávaly performerce příležitost ke hře a akcentu na tělo, dostávaly zahalením hlavy další asociativní rozměr, jako například motiv anonymity nebo zmíněného davu. Komunikovaný typ nebo obrysy postavy se v záblescích objevil u Evy Staré již v předchozích pracích, jednou z nich například byla site-specific laboratoř !O! – Family Therapy souboru Tantehorse. Dalším významným aspektem byla živá verbální podpora nebo komentáře Jindřišky Křivánkové směrem k jevišti a promluvy samotné aktérky. Celek si sice zahrával s odstíny parodie, ale stále ještě dokázal vnímat mantinely trefné nadsázky.